Bláznům patří svět!

Pevnost v jemnosti, díl druhý

27. dubna 2011 v 8:00 | Antanie |  Povídky
Další díl v Celém Článku.



Amálie si tak trochu bojácně sedla do rohu místnosti, na malou, sametem potaženou židličku.
Podívala se na to sedící stvoření.
Dívka to pochopila jako výzvu a začala : "Začnu pěkně popořadě, povím Ti svůj příběh. Je mi patnáct let. A udělala jsem osudovou chybu, bylo to už dávno, ale stále za to pykám."
Amálie s napětím poslouchala.
"Byla jsem mladá a hloupá. Tehdejší panovník byl můj strýc, byl mladý, ale trochu naivní. Myslel si, že si ho vezmu. Já jsem byla proti, už dávno jsem měla dohodnutou svatbu s princem z vedlejší země. Já jsem milovala jeho a on miloval mě, nikdo, až na mého strýce nám nestál v cestě. On mě držel v zámku, s tím, že si ho zkrátka vezmu. Nemohla jsem nic udělat, několikrát jsem se snažila prchnout, nýbrž neúspěšně. Nakonec násilí zvítězilo, vzala jsem si svého strýce z donucení. Lásky mého milého jsem se ovšem nevzdala. Psala jsem si s ním. Ovšem že ne poštou, měla jsem sokola.
Ano, sokola, fungoval jako poštovní holub.
Všechno šlo dobře, dokud král nezjistil, co dělám. To bylo křiku, to bylo naříkání, to bylo násilí.
Král mě nakonec zaklel. Nevím jestli se dá kletba nějak zlomit."
Amálie se na dívku zadívala: "Já vím kdo jsi! Ty jsi přece Žofie! Žofie druhá, četla jsem o Tobě, i o Tvém něšťastném manželství. Ale o žádné kletbě tam nebylo ani slovo."
Dívka se pousmála: "Ano, máš pravdu jsem Žofie. Ono to tak bývá, na ty špatné věci se v historii zapomíná."
Amálie se zamyslela : "Prozraď mi, v čem vězí ta tvá kletba ? "
Žofii stekla po tváři jedna slza : "Mám za úkol hlídat sokola. Sokola, kterého mám uvázaného na provazu. Ten sokol má za úkol donést psaníčko. A já ho mám uhlídat, aby mi neuletěl. Ale žádný provaz není dost pevný. Vždycky se přetrhne. Nemůžu najít ten pravý, který by se nepřetrhl.
Nevím kde ho mám hledat a je to ještě těžší tím, že nesmím na krok z téhle věžě. Král, ještě předtím, než mě zaklel, dal mi tento papír. Čti."
Dokončila svůj proslov a mlčky Amálii podala stočenou roli papíru.
Amálie četla nahlas : "Pevnost hledej v něžnosti,
něžnost hledej v jemnosti,
jemnost hledej u pavouků,
tam, kde jsme mívali louku."

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
A.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kiara Kiara | Web | 27. dubna 2011 v 14:40 | Reagovat

Páni,ta máš úžasné nápady. Baví mě otčíst,je ot napsáno naprosto úžasně ;) Těším se na další dílek ;) :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama