Bláznům patří svět!

Pouliční lampa

18. dubna 2011 v 8:00 | Antanie |  Povídky
Tohle je tak trochu pohádka.
(Celý Článek)


Pouliční lampa

Jedno malé město. Jedna obyčejná ulice. Jeden starý dům. Jedna starobylá lampa stojící na chodníku před ním. Lampa, která se každý den, přesně s úderem šesté rozsvícela. Nikdo nevěděl, že tahle lampa je jiná, než ostatní.
Žila v ní totiž malá, unavená postavička s křídly, vlastně by se jí mohlo říkat víla. Její jméno nikdo neznal, vlastně ho neznala ani ona sama.
Vypadala velmi mile. Vlasy měla vždycky spletené do dvou úhledných copánků a svázané čistě bílou mašličkou. Na svět se dívala svýma téměř černýma očima.
Nejčastěji nosila temně modré, jakoby viktoriánské šaty s límečkem.
Její úděl byl lehký, každý den v šest hodin večer měla rozsvítit lampu a pokaždé v šest ráno ji měla zhasnout. Nepotřebovala jíst, ani pít, prostě tam celé dny seděla zavřená a pozorovala dění na ulici.
Tahle lampa tu stála už dlouhé, předlouhé roky, takže toho víla ve svém životě viděla už opravdu dost.
Ale vílu už nebavilo pozorovat životy a osudy jiných, chtěla konečně prožít ten svůj.
Jenže se z lampy nemohla sama nijak dostat, věděla, že jí bylo souzeno tuhle lampu zhasínat a rozsvěcovat, nic víc, nic míň.
Věděla, že kdyby se dostala ven, tak že by nejspíš nepřežila, ale byla schopna obětovat i tuto cenu.
Třeba jen minutu nahlédnout za támhleten dům, nebo se podívat do okna některého z domů.
Tahle ulice pro ji byla už víc jak okoukaná, ale přesto by byla neskutečně vděčná za to, že by jí bylo umožneno ucítit ten zápach kouře, nebo vůni támhletoho strom, který zrovna kvete.
Chtěla zkrátka ven.
Věděla však, že ji můžou vidět jen malé děti, totiž dospělí ji čas od času vidí také, jenže když ji uvidí nevěří svým očím. Vždycky když ji někdo z dospělých zahlédl, zatřepal hlavou, popřípadě se napil a šel dál.
Víla v lampě seděla jako obvykle, když náhle spatřila na chodníku asi pětiletou holčičku, jak si hraje s kamínky. Začala bušit na sklo lampy zevnitř.
Holčička se zprudka postavila a fascinovaně se zahleděla na to stvoření uvnitř lampy.
Víla se uklidnila a vyslala k holčičce prosebný pohled. Malá kupodivu hned pochopila, oč se víle jedná a vzala jeden z větších kamínků.
Rozpřáhla se a hodila kámen na lampu. Ta se v tu chvíli roztříštila na miliony maličkých střípků.
Víla na nic nečekala, věděla, že ji nezbývá mnoho času. Rychle vzlétla a nasála tu vůni čerstvého vzduchu, pochvíli ucítila zápach kouře neodmyslitelně patřícího k ulici. V poslední chvilce si ještě stačila čichnout ke květu stromu, to byl ten nejkrásnější zážitek z jejího života.
Pak už se pomalu řítila k zemi, nedopadla však na zem, nýbrž na roztaženou ručku malé holčičky.
Holčička natáhla svou malou ručku k obloze a víla náhle vyletěla směrem k nebi.
Malá se usmála, teď se víla bude mít už dobře, bude si poletovat a bude šťástná.
Jedno malé město. Jedna obyčejná ulice. Jeden starý dům. Jedna starobylá lampa stojící na chodníku před ním. Lampa, která byla už dlohou rozbitá, přesto každé ráno a každý večer přesně s úderem šesté dvakrát zablikala.Nikdo nevěděl proč, nikdo nevěděl jak.
Jen malá holčička, která se vždy tou dobou dívala z okna věděla, že to jí děkuje malá víla, která se na ni dívá seshora, z nebe....

Náhodou neznáte ten příběh odněkud? ...
Nejsem si tak jistá, jestli jsem to někde neslyšela a pak to napsala.
Ale snad to bude tím, že na tu vílu myslím už hodně dlouho.
Ale kdyby přece jenom, prosím napište mi to do komentářů.
Dík ^^
Ant
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 noliel13 noliel13 | 18. dubna 2011 v 14:53 | Reagovat

Ne, neslyšela, ale pokud je to z tvé hlavy, tak je to naprosto úúúúúúúúúúúúžasné:o))

2 Ant Ant | Web | 18. dubna 2011 v 15:48 | Reagovat

[1]: Děkuju hrozně moc :)*

3 Kiara Kiara | Web | 18. dubna 2011 v 16:26 | Reagovat

To nejkrásnější,nejsmutnější,nejemotivnější co si kdy napsala. Nádhera♥

4 Ant Ant | Web | 18. dubna 2011 v 16:31 | Reagovat

[3]: Děkuju moc, ale...
Ale to nemělo zkončit smutně !
Nebo nevím, jestli mě to tak vyznělo, tak to nebyl záměr ....

5 Marki Marki | Web | 19. dubna 2011 v 19:34 | Reagovat

užasneeeee ;)

6 noliel13 noliel13 | 19. dubna 2011 v 20:51 | Reagovat

Ant, promin, jestli tě nějak urazím, ale zapůsobilo to n mě trošinku dojmem, jako pohádka pro malé děti:) A to měla být poklona, ne výsměch:)

7 Antanie Ká Antanie Ká | Web | 20. dubna 2011 v 6:26 | Reagovat

[5]: Děkuju moc :)

[6]: Ne, v pohodě, díky za názor :)*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama